Bez dopaminu jste unavení životem 

Zamysleli jste se někdy nad tím, jak moc se musíte nutit do něčeho nového? Jak moc se musíte přemlouvat vstát z postele? Kdy naposledy jste cítili, že právě dnes je svět otevřen pro vás? Kdy naposledy jste měli chuť rozdat si to světem, i když nemáte životní karty bůhvíjaké?

Většinu z nás občas přemáhají pocity, že je to jedno, hlavně ten den nějak překlepat. Zkoušíme se vzpružit projitím Facebooku, Instagramu. Dát si kafe, něco sladkého… Možná si večer zahrát hru, kouknout se na film, seriál. Možná jste si na pocit neradosti už zvykli jako na něco normálního. Jste životem unavení, vždyť stejně víte, že vás nic moc nečeká. Možná tak dovolená či nějaké vzrušení na party.
 

Za co všechno může dopamin

Za náš dobrý pocit ze života je silně odpovědný mnohdy přehlížený dopamin. Je to hormon, který přenáší nervové vzruchy v mozku. Je zodpovědný za pocity štěstí a radosti a ovládá také systém „odměny a slasti“. Znáte ten pocit, když se vám něco povede, ten slastný pocit? To se vám krom jiného zrovna vyplavuje větší množství dopaminu v mozku. Dopamin tak doslova a do písmene ovlivňuje naše emoce. Dopamin nám dává drive čelit výzvám a nevzdávat se. Díky němu máme přirozené odhodlání, motivaci.

Pokud máme zdravou hladinu dopaminu, tak apriori vnímáme svět v pozitivním světle, jako možnosti. Při nízké hladině dopaminu máme problém vůbec vstát z postele a najít „jakous -takous“ motivaci vůbec se do něčeho pustit, naopak jsme „bez nálady“, jsme pod vlivem negativních představ o tom, co bude. 

Když nám chybí dopamin, tak:

• máme málo energie
• dělá nám problémy koncentrace a hluboká práce
• jsme neteční
• máme chuť na sladké a bažíme po jídle
• potřebujeme více kofeinu
• trápí nás nespavost
• máme nízké libido
   

Na dopamin máme vliv my sami

My sami nejsme jen ve vleku dopaminu, ale můžeme ovlivňovat jeho tvorbu, a to dokonce i svým životním stylem. 

Věnujeme-li se sami sobě třeba tak, že posloucháme námi vybranou hudbu, čteme si, jsme ponořeni do takzvané hluboké práce a netěkáme, dopamin nám tolik neubývá, a plynule se vytváří. V momentě, kdy hlubokou práci odvedeme, něco vytvoříme, či třeba nám toho spoustu dojde při náročné četbě, tak mozek vyplavuje dopamin.

Obecně se nám dopamin vytváří v okamžicích, kdy se nám něco povedlo nebo jsme v očekávání toho, že po hlubokém výkonu se nám něco povede a vyhrajeme. V ten moment jedeme naplno. Je to takový extatický pocit. Jenže ruku na srdce, my lidé toho v normálním životě moc nevytváříme, moc hluboce nečteme, a úplně zcela nejsme ani ponořeni do nějakého toho boje.Proto si mozek podvědomě stimulujeme sami k tomu, aby nám nějaký ten dopamin vyrobil.
 

Šťouchnutí pro mozek

Jak pošťuchujeme mozek k tomu, aby vyráběl více dopaminu? Poměrně jednoduše si pomůžeme, když si udělíme dobrý pocit z postupně splněných úkolů, zejména těch nepříjemných. Nebo se našemu příspěvku na sociální síti dostane silné odezvy – a hned se nám trocha toho dopaminu vytvoří a my máme chvilkový dobrý pocit.

Muži se ohlédnou za atraktivní ženou, a ejhle, trošku dopaminu vyplaveno. Nebo si třeba zahrají nějaký ten fotbálek na počítači a vyhrají, dopamin vyplaven. Podívají se na nějaké pornografické video, a dopamin vyplaven. Nebo ještě dále, šňupneme si kokainu, dopamin vyplaven ve velké míře. Nebo si jen zapálíme cigaretu, napijeme se, sníme něco sladkého… Nebo aspoň několikrát denně kávu, hodně kávy…
 

Kdy přichází závislost

Ve zmíněných situacích se nám dopamin sice vyplaví, ale má to jeden háček… Jaký? Dopamin je velmi návykový. Nutí nás chtít více. Více lajků na sociálních sítích nebo více výher nebo více pornografie nebo více alkoholu nebo více cigaret nebo více drog a tak dále. Dopamin nás potom nutí za žádnou cenu se nezastavit.

Nadměrná stimulace uvolňování dopaminu vede jednoznačně k závislostem všeho druhu, zejména:

• závislosti na počítačových hrách
• závislosti na alkoholu
• závislosti na sociálních sítí
• závislosti na pornografii
• závislosti na přejídání se

Sama příroda vytvořila dopaminovou regulaci jako mechanismus přežití. Když se totiž po něčem cítíme dobře, tak nás to nutí tuto činnost opakovat. Jenže ono nutkavé chování udělá nárazové silné vyplavení dopaminu, a po něm se cítíme ještě hůře, o to více chceme toto nutkání opakovat. Prostě ve chvilce máme dopaminu hodně a pak najednou nic, takže těkáme a chceme znovu. Tak otevíráme třeba ledničku, i když rozumově víme, že nám to neprospívá. Nebo když mnohokrát za den kontrolujeme mobilní telefon, sociální sítě, emaily a podobně. Dostáváme po kapkách dávky dopaminu a vytváří se takzvaná dopaminová závislost. 
 

Nebýt jako na houpačce

Dopamin potřebujeme a potřebujeme ho mít k dispozici dostatečné množství a bez velkých výkyvů. Velké výkyvy mohou celkově utlumit jeho tvorbu. Normálně se lidem po 45. roku života v průměru tvoří o 13 % dopaminu méně. A pokud dojde k výraznému útlumu dopaminu, rozvíjí se Parkinsonova nemoc.

Jak to tedy zařídit tak, aby dopaminu bylo dost a bez výkyvů?

1. Zkuste dopaminový půst. Vynechávejte činnosti, které způsobují nárazovité vyplavování velkého množství dopaminu. Sami víme, která z činností (těkání) to u nás je: neustálá kontrola mobilního telefonu? Nebo sociálních sítí? Nebo hraní her? Nebo sledování pornografie? Nebo nutkavé pití kávy?
    
2. Doplňujte aminokyselinu l-tyrosine. V lipozomální formě ji najdete v sirupu BRAIN BALANCE, která vyrovnává produkci dopaminu ve spojení s dalšími, synergicky působícími látkami.
    

Restart pro mozek

Jako ideální kombinaci pro to, abyste udrželi stálou hladinu dopaminu bez výkyvů, doporučuji právě spojení dopaminového půstu a užívání BRAIN BALANCE.

Dopamin je pro náš život nutný. Prudké výkyvy v jeho tvorbě však rozvíjí naše nezdravé a návykové chování. Dát si půst od problematických, těkavých činností jednou za čas přináší citelnou úlevu. A pečovat při tomto půstu o mozek a dopřávat mu potřebnou výživu v sirupu BRAIN BALANCE se nám poté vrátí nastotisíckrát.
 

Ivana Kyselková, tvůrce BRAIN BALANCE a tvůrce řešení zdánlivě neřešitelných problémů

ZDROJE INFORMACÍ